Září, hola škola volá

29.08.2016 00:27

 

Jak moc se nám už září a škola blíží. Již ve středu budeme zpívat „Silva jde zítra do školy.“ Ona to vlastně už není pravda. Pojďme z toho udělat tradici, co říkáte? Ale to je tematicky krok vedle.

Dopoledne jsme volně navázali na předchozí den a proběhla stavba Olympijských stadionů. Stavby byly neuvěřitelně propracované. Velké atletické stadiony, plavecké bazény, hrazdy a další. Mezi neobvyklé stavby bychom zařadili mešity pro čtyři různá náboženství, molo pro kajakáře a jedny smradlavé záchodky. Olympijské areály tedy byly s velkou slávou odhaleny, použity a od té doby zejí prázdnotou. Skřítci se o nich asi ještě nedozvěděli. Kromě stavění byl pro děti připraven bahno-husníkový kross. Zde se nejvíce vyplatilo mít malé a mrštné členy v týmu. Protože podlézání pod můstkem v bahně činilo největším dětem značné obtíže.

Odpoledne proběhly paralympijské hry. Bylo vytvořeno několik stanovišť, která měly děti oběhat. Jednalo se například o Píchače (co nejrychleji opíchat – slangově orazit – všechny kontroly na louce), Popelku (přebírání čočky a rýže) a rohlíkovo-kýblovo-pytlové štafety. Zde jsme zjistili, jak vrtkavé je sázet na nejsilnějšího koně. Největší jedlík tábora, který je známý tím, jak rychle umí cokoliv a v jakémkoliv objemu spořádat, při jedení půlky rohlíku zcela pohořel. Zvolil totiž strategii „nacpi celýho rohlíka do pusy.“ Tato strategie je u pojídání suchého rohlíku naprosto nevhodná. Lepší je kousky utrhávat a rohlík jíst po kouskách. To jen abyste věděli, kdybyste se do obdobné situace někdy dostali. Těsně před večeří pak proběhla velkolepá vodní bitva.

Příjemný zářijový den jsme zakončili táborákem. Tentokrát se k Urbošově kytaře na chvíli připojila i flétna, harmonika a trumpeta.

Závěrečná zpráva: Přijela Zuzka. Dnes nepřišly pohledy, tedy vedoucovskou soutěž dále vede Jára s Kačenkou přilepenou na patách. Nejoblíbenější písní je opět Jak se to rýmuje.

Zdraví tým vedoucích